Svátky a náboženství, 1. část

Víry a náboženství jsou neoddělitelnou součástí převládající většiny obyvatel ostrova Korfu a představují opravdu důležitou součást jejich každodenního života. Převládá zde náboženství řecké pravoslavné víry, které vyznává nejvíce místních obyvatel. Ale žijí tu i věřící, jejichž náboženstvím je římská katolická víra, i muslimové a pár protestantů.

Velkou převahu zde má ovšem pravoslaví, což je jasně patrné na mnoha zdejších kostelech. Na ostrově stojí více než 600 kostelů, bazilik a kaplí, z nichž některé jsou integrovány do klášterů. Od 14. století zde sídlí též katolický biskup, představený asi 3 500 tamních katolíků.

Typický takovýto kostelík ve městě Kerkyra pochází již ze 13. století. V jeho bezprostřední blízkosti objevíte Britský koloniální hřbitov, který je zasazen do okolní přírody a představuje opravdu pozoruhodné místo.

Obyvatelé ostrova Korfu milují život a s ním spojené nejrůznější svátky a oslavy. Slaví se tak tady skutečně mnoho světských i náboženských svátků. Každoročně se konají různé mše a procesí, během nichž se připomínají významné dny a také světci.

Některé tradice je ovšem třeba chápat se správnou interpretací. Začíná to již na Nový rok. To se na ostrově Korfu vyhazují z domů hliněné džbánky. Zvyk pochází s největší pravděpodobností již od Benátčanů, za jejichž časů se takovýto rituál odehrával.

Benátský vliv je zde patrný i při pořádání karnevalu a nikde jinde v Řecku něco podobného opravdu neuvidíte. Na ostrově se slaví i tři víkendy před masopustním pondělím, kdy se zde organizují přehlídkové průvody ve všech částech ostrova, lidé procházejí ulicemi za zpěvu a tance a vyjadřují svou radost ze života. Tyhle oslavy probíhají vždy tradičně s celou rodinou.

Nejvýznamnějšími svátky jsou ale bezpochyby řecké ortodoxní Velikonoce, které se ovšem konají v jinou dobu, než u nás, a to v důsledku používání juliánského kalendáře. Slavnosti začínají procesím na Velký pátek, kdy se vnější části každé obce zaplní lidmi se svítilnami.

V časných ranních hodinách se na velikonoční sobotu koná tradiční průvod ulicemi na počest sv. Spyridona se zpěvem a s hudbou. Po průvodu se pak věřící sejdou na návsi, kde se věnují prastarému pohanskému zvyku plnění hliněných hrnců. Je to podobné, jako při oslavách Nového roku. Neznamená to ale v tomto případě vypuzení zlých duchů, ale zlý skutek Jidáše, který zradil Krista.

Krátce po půlnoci pak obyvatelé ostrova slaví vzkříšení Krista, což je neodmyslitelně doprovázeno gigantickým ohňostrojem. Lidé se navzájem objímají a přejí si velikonoční pozdravy a pak se slaví až do časných ranních hodin se zpěvem a tancem.