Historie a mytologie, 2. část

Roku 1815 (Vídeňský kongres) se stal ostrov Korfu součástí Republiky Jónských ostrovů pod britským protektorátem.

Během britského období byla vytvořena velká část moderní infrastruktury, jako například 700 km dlouhá silniční síť, která patří mezi nejhustší v celém Řecku.

Jónské ostrovy získaly novou ústavu, státním náboženstvím byla vyhlášena řecká pravoslavná víra a řečtina se stala oficiálním úředním jazykem.

Britové také vybudovali vodovodní a kanalizační systém v hlavním městě Kerkyra, to vše za vlády sira Fredericka Adama.

Pomník na jeho památku dnes stojí v parku paláce sv. Michala a Jiřího. Anglický vliv je na ostrově ještě dnes znát díky zázvorovému pivu a hře kriket na Esplanadě.

Dne 21. května 1864 byly oficiálně převedeny Jónské ostrovy k Řecku a od té doby je 21. květen státním svátkem pro tyto řecké ostrovy.

Opravdu zničující dopad ale měla na Korfu druhá světová válka, kdy ostrov zažil období téměř úplného zničení ze strany Italů i jejich spojenců, Němců. Roku 1944 bylo odtud odtransportováno za německého dohledu na 1700 Židů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Ničivé důsledky války však byly díky pomoci sousedních zemí a v souvislosti s rychlým nárůstem cestovního ruchu velice brzy odstraněny a ostrov nastoupil cestu k nové budoucnosti.

Dnes je zde turistika (kromě zemědělské činnosti) bezpochyby nejdůležitějším zdrojem příjmů ostrova, a v oblasti turistického ruchu je zaměstnána převažující většina obyvatelstva.

Mytologie

Řecko je ale také zemí mýtů a legend. Odtud řešili bohové z Olympu své problémy, a podle legend stěžovali všemožnými způsoby životy lidí v každé myslitelné situaci.

Ať už to byl Zeus s výlevy svého hněvu nebo Artemis, bohyně lovu, se svou pomstou mužům. Místní mýty a legendy se zdají být přímo nekonečné a mnoho se o nich dozvíte i na ostrově Korfu.

Představitelé řecké mytologie byli většinou ženského rodu a na základě jejich krásy a nedostupnosti byly považovány za bohům podobné bytosti. V dávných časech byl ostrov nazýván Kerkyra podle jedné nymfy.

Kerkyra byla přinesena bohem moře Poseidónem na ostrov, aby tam porodila jejich dítě. Dítě se považuje za prapředka Fajáků, kteří poté vládli po dlouhé období v této zemi. Za doby panování pozdějšího fajáckého krále Alkinoose se na ostrově Korfu ocitnul i bájný Odysseus, který tu přistál při svém návratu z dlouhé výpravy po moři.

Chcete-li všem různým řeckým bájím věřit nebo ne, záleží pochopitelně jen a jen na vás. Nicméně víra v bohy je stále dominantním jevem na tomto ostrově, o čemž svědčí mnoho místních památek.

Jeden fakt je ale naprosto jistý: Ten, kdo stvořil ostrov Korfu, vytvořil opravdu nádherný kus země a spojil tady navzájem ty nejkrásnější přírodní krásy do jednoho celku.